Závěrečná zpráva 2006
(Žatecko)


1. Sklizňová výměra


I. Žatecký poloraný červeňák


Žatecká oblast 3.730 ha
Úštěcká oblast 635 ha
Tršická oblast 576 ha

II. ostatní odrůdy


Sládek 222 ha
Premiant 173 ha
Ostatní/Bor,Agnus,Magnum, Harmonie a zkušební / 85 ha

2. Produkce a obsah alfa hořkých látek


I. Žatecký poloraný červeňák


Žatecká oblast – výnos 0,8 t/ha, produkce 2.984 tun
Úštěcká oblast- výnos 1,03 t/ha, produkce 654 tun
Tršická oblast- výnos 1,45 t/ha, produkce 835 tun

II. Ostatní odrůdy


Sládek- výnos 1,53 t/ha, produkce 340 tun
Premiant- výnos 1,40 t/ha, produkce 240 tun
Ostatní odrůdy- výnos 1,50 t/ha, produkce 130 tun

Obsah alfa hořkých látek
Žatecký poloraný červeňák- průměr 2,0%
Sládek- průměr mezi 5,5-6,0%
Premiant- průměr 6,5%

Sklizeň 2006 se stala jednou z nejhorších sklizní vůbec.
Nízká produkce a obsah alfa hořkých látek je zřejmě způsoben neobvyklým klimatickým vývojem a to hlavně velice chladným srpnem, který bezprostředně následoval po extrémně tropickém a suchém červenci.
Dalším faktorem hlavně v Žatecké pěstitelské oblasti bylo silné krupobití v květnu, které zasáhlo asi 1000 ha chmelnic, které poté ve sklizni produkovaly dle míry zasažení jen 0,3-0,7 t/ha.
Z pohledu organoleptického posouzení a chorob se jeví sklizeň 2006 jako průměrná.

3. Porovnání s předchozími sklizněmi


Sklizeň 2006 se řadí na historicky třetí místo od zadu co se týče objemu celkové produkce- /celkem je 5.183 tun/ nižší produkce byla jen v roce 2000- 4.864 tun a 1998-4.896 tun.
Je třeba ale vidět , že na rozdíl od sklizně letošní nebyla v těchto letech ještě tak vysoká produkce nových českých odrůd a také obsah alfa hořkých látek byl v těchto dvou letech nadprůměrný.
Čistě z pohledu odrůdy žatecký poloraný červeňák se letos jedná o sklizeň historicky nejnižší - 4.473 tun nedosahuje doposavad nejnižší množství žateckého poloraného červeňáku v roce 2000 - 4.532 tun.
Historicky nejslabší je letošní sklizeň i z pohledu obsahu alfa hořkých látek u žateckého poloraného červeňáku - průměr 2,0% daleko „předstihuje“ doposavad nejslabší průměry 2,7% v roce 1994 a 3,0% v roce 2003.
To je špatné mimo jiné i proto, že v letošní sklizni je mnohem vyšší podíl bezvirózních žateckých chmelů než v letech1994 i 2003.
Odrůdy Sládek a Premiant zaujímají historicky druhou nejhorší pozici.
Zatímco v letošním roce je obsah alfy u Sládka v průměru 6,0% a u Premianta 6,5% nejhorší obsahy alfy byly u těchto odrůd v roce 2003 a to 4,3% u Sládka a 5,5% u Premianta.
Ani tak alfa obsahy u těchto odrůd nedosahují v letošním roce své dlouhodobé průměry.
Zajímavě působí srovnání produkce z výnosově rekordní minulé sklizně 2005 se současnou sklizní 2006.

 

 

  Sklizeň 2005 Sklizeň 2006 %KG 06/05 %alfa 06/05
  množství (t) Alfa (%) Množství (t) Alfa (%)    
             
Český chmel 7831   5193   66%  
Žat. červeňák 6816 3,25% 4473 2,10% 66% 42%
Žatec Žatec 4804 3,30% 2984 2,10% 62% 40%
Premiant 366 8,70% 240 6,50% 66% 49%
Sládek 471 6,60% 340 6,00% 72% 66%
 

 

 

4. Situace na trhu, výhledy do budoucna


Katastrofickou situaci letošní sklizně tlumí pouze to, že přišla po vyjímečně vysoké sklizni 2005 – přesto lze předpokládat, že zásoby z této sklizně u pivovarů budou spotřebovány, případné zbytky od obchodníků prodány / zbytek poolu 2005 byl dovyprodán již v srpnu/. Nahrává tomu i fakt, že obsah alfa hořkých látek sklizně 2005 byl výrazně příznivější než u současné sklizně.
Co se týče sklizně 2006 lze předpokládat , že u pivovarů s uzavřenými dlouhodobými kontrakty budou obchodníci vyjednávat zohlednění kritické situace- hlavně nízkého obsahu alfa hořkých látek.
Nelze vyloučit ani množstevní krácení dlouhodobých kontraktů.
Pivovary nakupující na spotovém trhu po sklizni zřejmě neobdrží nabídky na požadovaná množství či pouze náhradní variantu ve formě starších sklizní za astronomické ceny a je pravděpodobné, že některé z těchto pivovarů, které nemají dostatek zásob z předešlých sklizní budou muset hledat více či méně exotické náhrady českého chmele.
Současná situace také povede k tlaku obchodníků na zvýšení cen pro budoucí sklizně- argumentů je mnoho a mají logiku - neustálé zvyšování nákladů produkce co se týče pracovní síly a energetických nákladů při zachování současných prodejních cen dostává pěstitele do stále větších ztrát.
Navíc se dá předpokládat, že v souvislosti s výsledky letošní sklizně část chmelnic přestane být obdělávána a obnova chmelnic bude minimální.
To způsobí zřejmě i pro příští období převis poptávky nad nabídkou / pokud nedojde v jednotlivých letech ke „klimatickému zázraku“ jako v minulém roce/ a spotový trh nebude existovat nebo jen ve velmi omezené míře.
U zahraničních zákazníků je dalším argumentem stálé posilování české koruny vůči Euru i dolaru / např. v období září 2005-září 2006 se jednalo o posílení okolo 5%/ a oddálení zavedení Eura v České Republice.
Specifickou problematikou budou jednání o tzv. alfa prodejích či prodejích s garantovaným obsahem alfy před sklizní.
Vzhledem k absolutní nevypočitatelnosti tohoto znaku u českého chmele se dá předpokládat požadavek určité pojistky ze strany obchodníků.
/např. ve formě alfa-doložky tak jak je to u obchodníků německých/.
Na druhé straně pivovary si budou po poměrně dlouhém období, kdy český chmel byl k mání kdykoliv, v jakémkoliv množství a v podstatě jakékoliv ceně těžko zvykat na novou situaci a nelze vyloučit, že část z nich bude hledat za český chmel náhradu.
To ovšem nebude vzhledem k celkové bilanci aromatických chmelů ve světě také jednoduché.
Nezbývá než doufat, že všechny tři pilíře řetězce pěstitel-obchodník-pivovar najdou všestranně přijatelný kompromis, který umožní úspěšné ekonomické fungování všech těchto složek v dlouhodobějším horizontu.

 

 



Zpět